OT – 08 – Pokračování návrhu kurzu

Návrh kurzu je více rozepsán tady: OT – 05 – Vlastní návrh cíle kurzu.

Přikládám však i svoje lehké shrnutí: Online kurz, který obsahuje tři kapitoly: Jak vyhledávat odborné zdroje, Psaní závěrečných prací, citace citování a plagiátorství, které ve výsledku tvoří celek pro studenty Mendelovy univerzity v Brně pro úspěšné napsání závěrečné práce a posléze při tvorbě publikační činnosti.

V této části budu pracovat podle revidované Bloomovy taxonomie.

Cíle:

  • Student vlastními slovy definuje hlavní pojmy, které jsou nezbytné v rámci procesu psaní závěrečných prací.
  • Student umí pracovat s odbornými databázemi a pomocí vyhledávacích pomůcek vyhledat potřebné odborné zdroje.
  • Student se orientuje v základních pravidlech při psaní závěrečných prací a dokáže je aplikovat na příkladu.
  • Student se orientuje v problematice citování a dokáže se vyvarovat plagiátorství.
  • Student je schopen vytvořit závěrečnou práci s ohledem na pravidla psaní závěrečných prací na Mendelově univerzitě v Brně.

Použitý model

V rámci kurzu bych chtěl aplikovat průřez dvou modelů a to Online (fully) a Flipped clasroom (80 % vs 20 %). Veškeré informace by byly pro studenty dostupné online. Tedy hlavní látka, úkoly, hodnocení i testy, které by spíše studentům sloužili pro své sebezhodnocení.

Tyto online materiály by byly doplněny o možnost zúčastnit se přednášek, které by byly ve stejný čas jak online tak i offline. Tyto přednášky by neopakovaly znalosti, které student už mohl z kurzu pochytit, ale spíše by pracovaly s tématem dále pro reflexi studenta, zda problematiku správně pochopil. Může se tak zeptat na konkrétní věci, které mu nebyly jasné. Každá z těchto přednášek by reflektovala jednu kapitolu a umožnila by tak přednášejícímu nastavit diskuzi se studenty, kteří již určité znalosti s tématem mají a může se tak věnovat jejich dotazům.

Výhodou tohoto nastavení je, že student může tyto znalosti vstřebávat odkudkoliv a kdykoliv a je tak pán svého času při učení těchto témat. Rovněž má možnosti reflexe, kdy na vypracovaný úkol, který odevzdal online se může v realtimu zeptat přednášejícího a dostat tak vysvětlení nepochopené části.

Nástroje pro realizaci a dosažení cílů

Jelikož Mendelova univerzita v Brně chce implementovat softwarový balíček Moodle jako prostředí pro tvorbu výukových systémů a elektronických kurzů.

Tento samostatný kurz by byl rozdělen do tří tématických kapitol (témata zmíněná výše). Tyto kapitoly by pak obsahovaly podkapitoly podle potřeby probíraného tématu.

Základním obsahem by byly studijní materiály jak v HTML podobně (funkce studijního textu), tak v souborech ke stažení (PDF). Tento obsah by byl doplněn o tématická krátká videa.

  • HTML soubory – žádný nástroj není nutný v tomto kroku, služba je implementována přímo v Moodlu
  • PDF soubory – Zde by byl nutný krok domluvy, zda se budou materiály nejdříve tvořit v textovém editoru, popřípadě v rámci prezentace PowerPoint, které by byly následně uloženy do formátu PDF souboru. Tyto PDF soubory slouží především jako možnost, pokud daný student chce studovat problematiku, ale ví, že nebude v blízkém období disponovat s připojením na internet a tak si bude chtít látku stáhnout a studovat offline. Popřípadě si tyto soubory může vytisknout a dělat si do nich poznámky.
  • Videa by byla tvořena v Adobe Spark nebo v Adobe Premiere Pro
  • Videa by mohla být nahrazena zvukovými nahrávkami v rámci podcastu. V tomto případě bychom využili nástrojů: Anchor.

Těmito nástroji bychom chtěli splnit cíl: Pochopení, v rovině faktuální znalosti.


Pro správnou aplikaci nabytých znalostí bychom využili funkci úkolů, která je v Moodlu také implementována. Tyto úkoly by byly pro následné hodnocení distribuovány mezi ostatní účastníky kurzu. Hlavní zpětnou vazbu by student dostával od svých kolegů, kde v případě nejasností / zájmu, by mu hodnocení poskytl samotný tutoři kurzu.

Zde se dostává do popředí i komunikační prostředí. Moodle má ve svých funkcí implementovanou možnost diskuzních fór, které by posloužili pro základní komunikaci mezi tutory a účastníky kurzu. Toto by mohlo být doplněno o jiný kanál například službu Discord, popřípadě jinou sociální síť.

Těmito nástroji bychom chtěli splnit cíl: Vykonání a Kontrolování. Student dokáže aplikovat svoje vědomosti na úkolu a posléze zkontrolovat práci svých kolegů, zda oni správně pochopili danou látku.


Po úkolech by následovaly vědomostní testy, které by spíše měli účel sebezhodnocení studenta, zda správně pochopil probíranou problematiku. V tomto ohledu by znovu postačila funkce v Moodlu, který tuto možnost umožňuje.

Těmito nástroji bychom chtěli splnit cíl: Analyzování, student prostřednictvím testu prokáže, jak pochopil danou problematiku a v jakých ohledech je ještě potřeba se sebevzdělat.


Pro další sebezhodnocení může využít některé z přednášek (offline i online), které jsou spíše diskuzního charakteru (zakládají se již na znalostech studenta) a odpovídají na problémy či dotazy, které vznikly při vstřebávání znalostí nebo při jejich aplikaci v úkolech. V tomto směru by byl využit nástroj MS Teams, který je již implementován na MENDELu a studenti jsou na něj zvyklý. Obsahuje v sobě i nahrávání obrazu (respektive záznamu), čili zde odpadá nutnost využití jiných nástrojů.

OT – 07 – Nástroje pro tvorbu vzdělávacích zdrojů

Níže uvádím vždy kategorii, ve které uvádím zajímavé nástroje, které bych v budoucnu chtěl využít ve své pedagogické činnosti.

Video meeting/webináře (video meeting tools)

  • Zoom – jednoduchá služba, která umožňuje online setkání účastníků, které mohou mezi sebou hovořit.
  • Discord – služba, ve které se může shromažďovat komunita lidí se stejnými zájmy. Umožňuje vytvoření jak textových tak i hovorových kanálů, do kterých mohou členové těchto serverů přispívat a bavit se s ostatními.

Nástroj pro aktivizaci v synchronní výuce (live engagement tools)

  • SliDo – skvělý nástroj pro vytvoření malých kvízů a dalších aktivizačních prvků. Neplacená verze má však omezení tří otázek, popřípadě jiných aktivit v rámci jednoho setkání, takže to může být limitující.
  • Kahoot – nástroj pro aktivizaci. Sám jej sice rád nemám, ale poslouží dobře například ke konci bloku, kdy chceme ověřit znalosti účastníků.

Online kolaborativní nástroje/nástěnky/myšlenkové mapy (Online whiteboard/mindmapping tools)

  • Coggle – hezký nástroj pro vytvoření jednoduchých myšlenkových map
  • Mural – online tabule pro aktivizaci účastníků

Online workshop (Virtual training and workshop platform)

  • EdApp – zdarma a velice mě překvapila. Rozhodně stojí za to si ji zkusit. Asi ji použiji při nějakých svých dalších projektech.
  • Raven 360 – Druhá služba na kterou se chci blíže podívat a také si v ní něco zkusit. Zaujalo mě především její příjemné uživatelské prostředí.

Sociální sítě

  • Twitter – mého názoru nejlepší sociální síť na přehled v rámci toho, co se ve světě děje.
  • Facebook – zná každý, ale opatrně.

Nástroj pro tvorbu a editaci videí

Nástroj pro screencasting

  • OBS Studio – nejvíce doporučovaný nástroj pro screencasting od většiny českých velkých streamerů. Potíž může být pro laika jeho pracovní prostředí, ale existují už videonávody, které tyto kroky usnadňují.
  • ScreenRec – jednodušší nástroj, ale to nic nemění na jeho genialitě. Bez watermarkerů a časového limitu.

Nástroj pro tvorbu podcastů

  • Anchor – velice jednoduché tvoření a vysílání podcastů. Už dlouho jsem se na tuto aplikaci díval a mohu jen doporučit.
  • Alitu: The Podcast Maker – další z aplikací na kterou se chci podívat. Přemýšlím do budoucna o tvorbě podcastů na téma deskových her, takže toto bude určitě ta jedna z těch správných voleb.

Platformy pro online kurzy

  • CodeAcademy – pěkná platforma pro programátorství. Krok po kroku se zadáním a správným výsledkem.
  • SkillShare – zajímavá platforma, kde se každý může naučit něco nového z oblasti, která ho zajímá.

Nástroje pro osobní produktivitu

  • Forest – aplikace do telefonu, která po jejím zapnutí spustí růst stromečku, který uschne, pokud budeme místo práce, kterou máme udělat, prohlížet něco na mobilu.
  • Todolist – jednoduchý nástroj, kde si sepíšeme, co potřebujeme udělat a postupně si odklikáváme podle toho, co jsme již udělali.

Prezentace

  • Prezi – skvělá alternativa oproti PowerPointu. Celkem intuitivní prostředí pro práci, ale je nutné se do něj pohroužit, aby pak naše následné výtvory měly smysl a byly dobře pochopitelné. (mnoho možností jak klasickou prezentaci okořenit animacemi)
  • PowerPoint – stará klasika, která se nikdy neomrzí. Chcete udělat prezentaci a nejste grafik? Novější verze v sobě obsahují skvělé přednastavené templaty. Pokud bychom si nevybrali z nich, tak umožňuje po vložení námi zvolené grafiky generaci stylu, ze kterého si můžeme vybrat.

Free fotobanky

  • PixaBay – skvělá fotobanka nejen pro fotky, ale i pro grafické návrhy.
  • Pexels – dobrá fotobanka pro základové fotografie pro další práci ve Photoshopu

Nástroj pro tvorbu obrázků a schémat

  • Canva – nedám na ni dopustit, hezký nástroj, který i ve své neplacené verzi poskytuje mnoho templatů, které můžete používat. Nevýhodou je občas nemožnost změnit určitou barvu v rámci předpřipraveného celku grafiky.

Platformy pro týmovou spolupráci a její řízení

  • Slack – Jednoduché a hezké prostředí pro řízení týmové spolupráce.
  • Trello – Osobně ho nemám rád, ale svému účelu poslouží velice dobře při nutné organizaci několika lidí současně v jednom projektu.

Platformy pro organizaci vzdělávání (LMS)

  • LearnUpon – nestihl jsem ještě vyzkoušet, ale zaujal mě.
  • Canvas LMS – nestihl jsem ještě vyzkoušet, ale zaujal mě.

Kurátorské nástroje (ukládání zdrojů)

  • Evernote – skvělá služba pro psaní poznámek například do školy a organizaci dalších dokumentů.
  • Google documenty – každý je zná a každý snad s nimi umí. Celkem užitečné avšak je nutné brát na paměti, že úložiště není nekonečné a v jistý čas si budeme muset zakoupit další místo, pokud nenajdeme samozřejmě alternativu.

OT – 06 – Přehled modelů

Pro účely úkolu a pro můj přehled byl vytvořen tento stručný popis modelů výuky. Jako výchozím bodem pro přehled jednotlivých modelů byl využit zdroj.

Pro další uchopení tohoto tématu byly vybrány tyto rozřazovací zdroje:

Panopto. ©2021. Blended Learning, Hybrid Learning, The Flipped Classroom… What’s the Difference? In: Panopto.com. [online]. [cit. 2021-11-14]. Dostupné z: https://www.panopto.com/blog/blended-learning-hybrid-learning-flipped-classroom-whats-difference/

SIEGELMAN, Ariel. [©2012-2014]. Blended, Hybrid, and Flipped Courses: What’s the Difference? In: teaching.temple.edu [online]. Philadelphia: Temple University: Center for the Advancement of Teaching. [cit. 2021-11-14]. Dostupné z: https://teaching.temple.edu/edvice-exchange/2019/11/blended-hybrid-and-flipped-courses-what%E2%80%99s-difference

KHAN, Mehnaaz. 2021. What is the Hybrid Learning Model of Education? In: ezyschooling.com [online]. [cit. 2021-11-14]. Dostupné z: https://ezyschooling.com/parenting/expert/hybrid-learning

Díky těmto zdrojům jsem mohl určit odlišné znaky napříč modely a mohl jsem se posléze lépe věnovat hledáním konkrétním zdrojům pojednávajících o níže uvedených modelech.


Blended learning

Přístup zaměřený na studenta – integruje doplňující prezenční výuku s online výukou. (Synchronní + Asynchronní)

Umožňuje:

  • Hlubší a smysuplnější učení – (studenti mají více příležitostí získat zpětnou vazbu ke svému učení)
  • Větší zapojení studentů ve třídě i mimo ni
  • Uspokojení vzdělávacích potřeb všech studentů – (každý se učí jinak, někteří z nás potřebují více času na látkou a jejím zpětným procházením -> online podklady k tématu)
  • Podpora odpovědnosti studentů u jejich učení
  • Více příležitostí k vytváření učící se komunity v rámci kurzu

Zdroje:

COLUMBIA | CTL CENTER FOR TEACHING AND LEARNING. [2020]. Blended Learning. In: ctl.columbia.edu [online]. [cit. 2021-11-14]. Dostupné z: https://ctl.columbia.edu/resources-and-technology/resources/blended-learning/

L&S LEARNING SUPPORT SERVICES. 2012-2013. Blended learning: week 1. In: teachingwithtech.iss.wisc.edu [online]. [cit. 2021-11-14]. Dotupné z: https://teachingwithtech.lss.wisc.edu/m3w1.htm

TEACHING IN HIGHER ED PODCAST. august 11, 2016. Blended course design with Katie Linder [audio-podcast]. Dostupné z: https://teachinginhighered.com/podcast/blended-course-design/


Flipped classroom

Studenti dostanou podklady pro hodinu předem, díky kterým se sami naučí danou problematiku, kterou posléze na fyzických hodinách rozvádějí a předkládají tak své poznatky pro své kolegy v rámci diskuze. Přednášející je spíše v roli moderátora, který občas vstoupí do diskuze a posune ji určitým směrem, popřípadě vypíchne důležité části. Tyto diskuze jsou doplněny o aktivity a kolaborativní práci se svými kolegy.

Umožňuje:

  • Student sám rozhoduje, kdy se bude tématu věnovat
  • Rozvíjí studentovo myšlení v rámci uchopení problematiky a jejího pochopení pro následnou diskuzi
  • Student může lépe projevit své vědomosti (problém nevěřícího si studenta)

Zdroje:

BRAME, Cynthia J. 2013. Flipping the Classroom. In: Vanderbilt University Center for Teaching [online]. [cit. 2021-11-14]. Dostupné z: https://cft.vanderbilt.edu/guides-sub-pages/flipping-the-classroom/

BAHADUR, Ghazala a AKHTAR, Zarina. 2021. Effect of Teaching with Flipped Class-room Model: A Meta Analysis. FWU Journal of Social Sciences. 15(3), 96-112. DOI: http://doi.org/10.51709./19951272/Fall-2021-6


Hybrid

Model, který je často zaměňován Blended learningem, avšak nejsou tyto modely nejsou stejné. Online interakce v hybridním modelu mají převážně velikou část samotného kurzu a nahrazuje tak přednášky face-to-face místo toho aby je zakomponoval do celkového procesu učení. Tyto online interakce mohou být jak synchronního (real time – ZOOM) tak i asynchronního charakteru (online discussions).

Tento model můžeme vidět i na příkladu vyučujícího, který vyučuje skupinu studentů, kde jedna jejich část je fyzicky přítomna a ta druhá část je připojena online.

Umožňuje:

  • Flexibilní výukový zážitek – pokud studenti nemohou přijít na přednášku, tak mohou sledovat online.
  • Možnost synchronní komunikace
  • Svoboda v akademickém bádání
  • Efektivnější využívání zdrojů

Zdroje:

KATHERINE, Boyarsky. 2020. What Is Hybrid Learning? Here’s Everything You Need to Know. In: resources.owllabs.com [online]. June 12, 2020. [cit. 2021-11-14]. Dostupné z: https://resources.owllabs.com/blog/hybrid-learning

SIDUPA, Christiana a SUPRATO, Djuria. Indonesian EFL Learners’ Performance Using Hybrid Learning: A case study in an Indonesian university. In: 2019 International Conference of Computer Science and Information Technology (ICoSNIKOM) [online]. IEEE, 2019, 2019, s. 1-5 [cit. 2021-11-14]. ISBN 978-1-7281-5423-7. Dostupné z: http://doi.org/10.1109/ICoSNIKOM48755.2019.9111530


Hyflex

Model, který umožňuje studentům si vybrat jakou formou se budou výuky účastnit s tím, že mohou kdykoliv přejít prezenční do online formy. Veškerá výuka je nabízena ve třech formách: osobně, synchronně online a asynchronně online. V tomto ohledu je to pro vyučující náročnější v rámci přípravy a samotného uchopení jejich předmětu, kdy musí zajistit, že v obou případech se účastníkům dostane stejného zážitku v rámci zkušeností, které získají, když jej budou absolvovat. Příkladem tohoto modelu může být například předmět na KISKu Blok expertů.

Umožňuje:

  • Volnost studentova výběru, jakým způsobem bude kurz absolvovat
  • Plnohodnotný zážitek (při správném nastavení a dodržení pravidel)

Zdroje:

COLUMBIA | CTL CENTER FOR TEACHING AND LEARNING. [2020]. Hybrid/HyFlex Teaching & Learning. In: ctl.columbia.edu [online]. [cit. 2021-11-14]. Dostupné z: https://ctl.columbia.edu/resources-and-technology/teaching-with-technology/teaching-online/hyflex/

COLFER, Brian P, JOHRI, Nalin a WAGNER, Stephen L. 2021. A Case Study of MHA Faculty and Student Experiences in Adapting Learning Modality Options to Hybrid Flexible (HyFlex) During the COVID-19 Pandemic. The Journal of Health Administration Education [online]. Arlington: Association of University Programs in Health Administration. 38(1), 441-466. eISSN: 21588236. ID Scopus: 2535628931. Dostupné z: https://www.proquest.com/scholarly-journals/case-study-mha-faculty-student-experiences/docview/2535628931/se-2


Online (fully)

Kurzy stavěné v tomto modelu mohou být jak synchronního tak asynchronního formátu. Veškeré vyučující aktivity (samotná výuka, úkoly, hodnocení, testy) jsou řešeny online formou bez toho, aby se student setkal osobně s vyučujícím nebo s jeho kolegy v kurzu.

Umožňuje:

  • Flexibilita v tom, že se student může učit odkudkoliv a kdykoliv

Zdroje:

KURT, Serhat. 2018. Fully and Partially Online Courses: Definitions. In: Educational Technology [online]. [cit. 2021-11-14]. Dostupné z: https://educationaltechnology.net/fully-and-partially-online-courses-definitions/

OT – 05 – Vlastní návrh cíle kurzu

Pro splnění tohoto úkolu jsem si vybral projekt, kterým se budu se svojí kolegyní aktivně zabývat v dalším roce na Mendelově univerzitě v Brně. Naším cílem je vytvořit online kurz, který by spojoval následující hlavní témata: Vyhledávání odborných zdrojů, Jak psát závěrečné práce a Citace, citování a plagiátorství.

Anotace

Online kurz by obsahoval tři hlavní kapitoly, se kterými se musí vysokoškolští studenti během svého studia na vysoké škole seznámit, aby svoje studium úspěšně ukončili. Kvůli různorodosti studentů a především nastavení samotné univerzity vnímáme jako knihovna nutnost se tímto tématem zabývat, aby vznikl jednotný prostor pro vzdělávání studentů. V momentální situaci neexistuje dostatečná podpora pro studenty. Jako knihovna se snažíme o poskytování fyzických a online seminářů, ale jsme si rovněž vědomi, že díky časovému zatížení se studenti mnohdy nemají kdy připojit. Přesunem materiálů čistě do online prostředí, které by byly protknuty aktivizačními prvky si slibujeme větší informovanost u studentů.

Cílová skupina

Studenti Mendelovy univerzity v Brně (je jedno v jakém ročníku a druhu studia se nachází).

Cíle kurzu

  • Představit studentům problematiku bytí vysokoškolského studenta z hlediska tvorby vysokoškolských prací.
  • Seznámit studenty s možnostmi hledání odborných zdrojů na Mendelově univerzitě v Brně.
  • Seznámit studenty s pravidly psaní závěrečných prací na Mendelově univerzitě v Brně.
  • Seznámit studenty s problematikou citování a plagiátorství a jejich důležitost při studiu na Mendelově univerzitě v Brně a publikační činnosti.

Learning outcomes

  • Student porozumí významu jednotlivých kapitol a bude moci tyto poznatky uplatnit v praxi.
  • Student se dokáže orientovat v nabídce databází na MENDELu a vyhledat v nich odborné zdroje.
  • Student umí vyjmenovat nezbytné náležitosti v rámci psaní závěrečných prací a vysvětlit problematiku svým kolegům.
  • Student se orientuje v citačním stylu na MENDELu a umí vysvětlit co je nebo není plagiát.

V jakém pedagogickém duchu se kurz nese?

Naším záměrem je, aby student mohl v rámci svých možností sám projít online materiály, které pak může aplikovat při tvorbě své závěrečné práce. Student sám podle svého uvážení projde jednotlivými kapitolami, které jsou ukončeny sebehodnocujícím testem s možností kontaktování tutorů při případných otázkách. Rovněž bude k dispozici nabídka se osobně ať už fyzicky nebo online zůčastnit seminářů/webinářů týkajících se konkrétních kapitol pro větší uvědomění a průnik do problematiky.

Online látka bude kromě psané formy i ke stažení v rámci PDF souborů. Rovněž bude protknuta naučnými videi a různými aktivitami pro uvědomění problematiky.

OT – 04 Teorie učení

Vybrané teorie

Rozhodl jsem se, že pro splnění úkolu vyberu všechny rozebírané teorie učení, které jsou obsaženy ve kapitole: Effectively Integrating Technology in Educational Settings z knihy The K-12 Educational Technology Handbook. K těmto vybraným teoriím přikládám svůj komentář, jak dané teorii sám rozumím a snažím se uvést příklad kurzu nebo aktivity, která tento přístup ilustruje. Rovněž své myšlenky podkládám zdroji, ze kterých jsem se o daných teorií více dozvěděl a umožnily mi lepší pochopení celkové problematiky.

Jednotlivé teorie budu titulovat vždy v anglickém názvu, kdy posléze v rozepsání napíšu českou mutaci.


Behaviorism

V češtině Behaviorismus. Osobně vnímám tuto teorii spíše jako základní prvek v celkovém procesu učení daného jedince jelikož se s ní setkává v již raném věku. V předškolních a školních letech (1. stupně) je tato teorie efektivní, jelikož jedinec si sám nenastavil priority ve své učící cestě. Učí se na podněty, respektive vnímá, že pokud se něco naučí a především udělá něco správně, tak se může těšit na odměnu. Těmito procesy pak daný jedinec tyto složky vnímá jako součástí sebe samotného.

Příklad aktivity je jednoduchý, připomeňme si, že děti ze školky jsou také stavěny před úkoly, které mají splnit, kdy za jejich vyhotovení dostanou razítko jako odměnu, se kterým se pak mohou pochlubit svým rodičům. Čili ano, dítě učinilo určitou aktivitu s vidinou, že tuto odměnu získá.

Zajímavé zdroje týkající se teorie Behaviorismu:

Alana Snow, 2015, Behaviorism: Pavlov, Watson, and Skinner, YouTube video. [2021-03-11]. Dostupné z: https://youtu.be/xvVaTy8mQrg

Angela Macias, 2020, Learning Theories, YouTube video. [2021-03-11]. Dostupné z: https://youtu.be/FDubEVe7Jjw


Cognitivism

V češtině Kognitivismus. Z mého úhlu pohledu považuji tuto teorii za lepší než teorii Behaviorismu, jelikož se přímo dotýká toho, jakým způsobem jsou nové informace zpracovávány a jak s nimi daný jedinec nakládá. Můžeme tak snadno operovat se situacemi, kdy daná skupina, kterou chceme učit, už nějaké informace zná, umí o nich přemýšlet a využívat je k řešení problémů, které před ně předložíme.

Příkladem tohoto použití může být například ve vyučovacích hodinách v předmětu Fyziky, kdy je před žáka představována látka, která počítá s tím, že žák již umí předcházející učivo a může si jej propojit se stávajícím. Účení akce a reakce, posléze gravitace a podobně.


Constructivism

V češtině konstruktivismus. Díky tomu, že se tato teorie zaměřuje i na problematiku rozdílnosti jedinců, čili disponují například rozdílným věkem, kulturou nebo osobními zkušenostmi. Veškeré tato kritéria mohou určitými způsoby ovlivňovat způsob učení jedince. V tomto ohledu by měl tedy vyučující klást důraz na vyučující skupinu a jedince.

Příkladem této teorie v praxi může být například kurz anglického jazyka. Vyučující by se měl nejdříve seznámit se znalostmi a předpoklady členů této skupiny, aby je když tak mohl diverzifikovat do jiných skupin podle jejich znalostí. Tedy pokud bych se zapsal do skupiny začátečníků, tak by mi mohl vyučující po prvním setkání říct, že bych měl přestoupit do středně pokročilých, protože základy disponuji.


Connectivism

V češtině konektivismus. Podle mého názoru jedna z nejvíce aktuálních teorií učení, která definuje učící proces více než jako individuální proces tím, že předpokládá, že si sami žáci vytvářejí spojení mezi zdroji (sociální interakcí s ostatními, databázemi, sociálními médii). Propojením těchto jednotlivců se můžeme dostat do stavu, kdy nejenže můžeme provázat teorii s praxí (pokud se učící knihovník spojí s již pracujícím knihovníkem), ale také tím otevíráme prostor pro sebezlepšování a snahu navázání svých vlastních informačních kanálů. Samozřejmě toto může být nebezpečné v rámci sociálních bublin, které se dotýkají především sociálních sítí, kdy se daný jedinec může dostat do středu nepodložených informací od svých blízkých, kterým bude věřit už jenom z důvodu vztahu.


Jak se učíme?

Jednoduchá otázka na papíře, ale mnohem těžší z hlediska významu. Na tuto otázku se mi neodpovídá snadno, ale budu se snažit vyjádřit své myšlenky, které jsem již nakousnul v předcházejících úkolech.

Učící se jedinec prochází během svého života několika fázemi učení. Pokud bychom se měli podívat do předškolního a školního věku (1. stupně), tak bychom viděli silnou závislost na rodičích a učitelích, kteří předávají základní informace a pokládají tak pomyslné základy pro učící cestu.

Na těchto základech se jedinec postupně staví do pozice samotáře, kdy musí rozlišit metody učení, které jsou pro něj nejvíce přínosné. V tomto mu stále pomáhají učitelé, které ho mohou navést na různé metody. (2. stupeň a střední škola)

Těmito zkušenostmi pak jedinec praktikuje praxi (vysoká škola), kde metody toho, jak se učit, už nejsou prostředkem toho, co mají předat vyučující, jelikož se už počítá, že vysokoškolský student už má nastaveny své vlastní osvědčené postupy. Obecně se od něj čeká mnohem více a je na něj kladeno více nároků.

Abych to však shrnul, tak si myslím, že používáme všechny teorie učení během svého života. Rád bych však zdůraznil, že by bylo dobré, kdyby současné školství více používalo teorie konektivismu, protože tak jak se vyvíjejí technologie a především vnímání člověka sama samého ve společnosti, tak je propojení nezbytné už jen z důvodu toho, že člověk je tvor sociální.


Jaké jsou představy o učení u nás v knihovně?

Rád bych na tuto otázku odpověděl vlastními slovy, kdy představa v knihovně ohledně učení (a budu to teď situovat do kurzů, které poskytujeme studentům), je různorodá z hlediska učební skupiny (2. ročníky Bc. X studenti magisterského studia). Pokud bychom však měli odpovědět z hlediska obecných seminářů, tak se dotýkáme teorie Konstruktivismu, kdy musíme počítat, že ne každý přihlášený student, se už o konkrétním tématu něco ví, popřípadě s problematikou už někdy pracoval.

Snažíme se na tyto ohledy brát zřetel a využívat také možností konektivizmu u zadaných aktivitách a podobně.


Open Learning

Učební metoda pro získávání znalostí. Zakládá si na volně dostupných vzdělávacích zdrojích, open source technologií a online komunit. Za cíl si klade umožnit žákům samostatné, nezávislé a zájmově řízené učení. Důraz je kladen také na kolaborativní studium a sociální učení, kdy znalosti jsou předávány především interakci mezi učícími.

Příkladem mouhou být právě online lekce KISKu, které jsou volně dostupné a zájemce si je může projít sám podle svého zájmu. Padají tím pomyslné bariéry instituce a především finančních indispozic. Online prostředí.

Zdroje:

The Audiopedia, 2018, What is OPEN LEARNING? What does OPEN LEARNING mean? OPEN LEARNING meaning & explanation, YouTube video. [2021-03-11]. Dostupné z: https://youtu.be/vFoFIegEx7c

CALISKAN, Hasan. Open Learning. SEEL, Norbert M., ed. Encyclopedia of the Sciences of Learning [online]. Boston, MA: Springer US, 2012, 2012, s. 2516-2518 [cit. 2021-11-03]. ISBN 978-1-4419-1427-9. Dostupné z: doi:10.1007/978-1-4419-1428-6_52

OT – 03 Digitální rámec DigCompEdu

Vyberte 5 kompetencí, které vám pro online tutora na univerzitě/v knihovně (pro vás) přijdou nejdůležitější.

Výběr budu situovat přímo do prostředí knihovny ve které pracuji (Knihovna Mendelovy univerzity v Brně). Nejraději bych vybral samozřejmě všechny, jelikož každý z bodů jednotlivých oblastí v sobě obsahuje složku, která dává dohromady fungující celek.

Snažil jsem se vybrat vždy jeden bod z uvedených oblastí.

Area 1: Professional Engagement

Z této oblasti jsem si vybral konkrétněji bod: 1.1 Organisational communication. Osobně vnímám tento bod jako extrémně důležitý, protože můžeme připravit geniální online vzdělávání, kvalitní kurzy, přednášky a zajímavý program, ale pokud to nemáme jak efektivně předat členům v organizaci (studenti, pedagogové, ostatní), tak můžeme docílit dvou závažných stavů. První z nich může být osobní vyhoření, kdy budeme vnímat, že naše práce nepřináší své ovoce. Tou druhou z nich je pak pravděpodobně zbytečné úpravy již nastaveného (možná fungujícího) systému. Díky malému počtu zájemců nebo bez jakékoliv účasti se nikdy nedozvíme zpětnou vazbu a můžeme se dostat do „nekonečné“ smyčky.

Area 2: Digital Resources

V této oblasti jsem vybral bod: 2.1 Selecting digital resources. Bez kvalitních zdrojů a proniknutí do problematiky sice můžeme předávat znalosti, ale může se stát, že budou zabarvené naší osobní zkušeností, která nemusí být vždy správná.

Area 3: Teaching and Learning

V této oblasti bych vybral všechny tři body. Nakonec jsem se rozhodl vybrat bod: 3. 4 Self-regulated learning. Zde se přímo zaměřuji na problematiku seminářů na Elektronické informační zdroje (EIZ), kde může být obtížné obsáhnout efektivně celou problematiku do zábavné formy. Proto je dobré, pokud má instituce (vysoká škola) možnost vystavení základních materiálů k prostudování a poté zorganizovat školení, které je dost zaměřená na praktické ukázky.

Area 4: Assessment

Zde nebyl problém vybrat pouze jeden bod. 4.3 Feedback and planning. Osobně vnímám tento bod jako nejvíce důležitý pro smysl celého procesu vzdělávání. Pokud studující nedostane zpětnou vazbu na své snažení, tak se nemůže efektivně kriticky postavit ke svému působení.

Area 5: Empowering Learners

Pro udržení zájmu studujících o danou problematiku je bezesporu důležitý bod: 5.3 Actively engaging learners. V dnešní době existuje už nespočet způsobů jak výuku obohatit o gamifikační prvky. Jediným problémem je se naučit nové nástroje a mít chuť je efektivně uchopit a použít při své výuce.

Vyberte 3-5 kompetencí, které byste si chtěli zdokonalit nejdříve

Určitě bych se chtěl nejdříve zdokonalit v těchto kompetencích: 1.1 Organisational communication | 3.2 Guidance | 3.3 Collaborative learning | 4.2 Analysing evidence

OT – 02. Inspirativní knihovna vzhledem k IV

Za moji inspirativní zahraniční knihovnu z hlediska nabídky kurzů, popřípadě jiných nástrojů na podporu výuky jsem si vybral knihovnu: University of Oslo Library. Konkrétněji se zaměřuji na Digital Scholarship Center (DSC).

„Pomůžeme Vám využít výhod digitálních nástrojů a metod ve vašem výzkumu. Nabízíme podporu správy dat, vizualizace, digitálních výzkumných metod a rozvoje digitálních dovedností.“

Popis služby DSC (přeloženo autorem)

Nabídka na stránkách knihovny je přehledná, nabízí rozdělené části, ze kterých si může zájemce vybrat přesně to, co potřebuje nebo co ho zajímá. S tím souvisejí i různé kurzy a workshopy, ke kterým se zájemce může přihlásit. Pro bázlivější je tu pak možnost využití osobních konzultací.

01 – reflexe: Learning Is a Journey, Not a Destination

Reflexe vychází ze zdroje:

Harris, P., & Walling, D. R. (2017). Learning Is a Journey, not a Destination. In F. -Q. Lai & J. D. Lehman (Eds.), Learning and Knowledge Analytics in Open Education (pp. 1-11). Springer International Publishing. https://doi.org/10.1007/978-3-319-38956-1_1


Z mého úhlu pohledu vnímám myšlenku: učení bychom měli vnímat jako proces cesty a ne jako výsledek určitého bodu (například osvojení si vědomosti/schopnosti), jako zásadní stavební kámen ve vývoji vzdělávání a jeho správného uchopení v jednotlivých aspektech života. Je důležité si uvědomit, že vyučující má na svých bedrech nelehký úkol, kdy nejenže musí předat vědomosti studentům tak, aby dokázali předvést uspokojivé výsledky, ale také musí myslet nad koncepčními prvky a teorii jednotlivce. Oproti tomu se student ve většině případů nachází ve stadiu samotáře, kdy mu může být úplně jedno, jak jeho kolega zvládl proces učení a jaký výsledek dostal. Jeho primárním úkolem je, aby posbíral a uvědomil si nabrané vědomosti a mohl je replikovat v cíli jeho cesty.


Student jako samotář ve vzdělávacím procesu


Právě v teorii jednotlivce ve vzdělávání je důležité pamatovat na skutečnost, že každému člověku se lépe nabírají vědomosti jinak. Ať už je to čisté frontální nabrání vědomostí nebo praktické osvojení výkladu při konkrétní fyzické činnosti. Osobně vnímám, že člověk jako jednotlivec si ve své studijní cestě (základní, střední, vysoká škola) musí sám osvojit ten nejefektivnější proces učení. Čím dříve tuto efektivní cestu nalezne a osvojí si ji, tak může nejenom jednodušeji procházet svojí osobní vzdělávací cestou, ale může ji používat i v soukromém životě. K tomu mu však může být prospěšný samotný vyučující, který ho může navést k efektivnímu řešení.


Proces učení jako možnost rozvinutí sebe sama


Pro tento proces je však, z mého osobního vnímání, nutná spolupráce mezi oběma celky. Vyučující by měl sledovat své studenty nejen jako celek (třídu), ale také jako jednotlivce, kdy každý z nich má své silné a slabé stránky. Oproti tomu by student měl vnímat proces učení jako možnost rozvinou sebe sama a ne jako nutnost. V obou případech je nutnost jedné aktivity a to chtít, protože jen tehdy pokud jedinec bude sám chtít a především mu to osobně bude dávat smysl, tak může rozvinout část svého já, která ho posléze může posunout v dalších aspektech života.


[5. Př.] Automaty

Pro obohacení tohoto tématu, jsem se rozhodl najít nějaké zajímavé video, které by přiblížilo problematiku mně samotnému a také především mým kolegům ve studiu. Nejdříve jsem chtěl najít nějakou animaci, která by přinášela nové poznatky, než ty, které jsme již načerpali z učebních materiálů, ale posléze jsem spatřil, že to rozhodně nebude jen tak jednoduchý úkol. Při projíždění jednotlivých videí na téma Turingova testu, jsem našel právě toto jedno povedené video, které mě svým zpracováním zaujalo a a celkem příjemným způsobem dalo dohromady vše to, co jsem se naučil.

 

https://youtu.be/3wLqsRLvV-c

 

Hned ze začátku videa je vysvětlen princip celého Turingova testu, tedy objasňuje jeho zásady a myšlenky, kdy robot je testován v rámci jeho schopností komunikovat s člověkem tak, aby daný člověk nepoznal, že komunikuje s robotem a přišla mu tak konverzace zcela přirozená a bez závad. Následuje výčet nejznámějších robotů, kteří svým vlastním způsobem uspěly a jsou u každého z nich vysvětleny jejich algoritmy, respektive chování, jak vedli konverzace. V závěru se autor zmiňuje, že ačkoliv dnešní společnost víceméně řídí roboti, popřípadě dokáží s precizností vykonávat jinak pro člověka náročné operace, tak stále je problém, aby robot zvládl komunikovat s člověkem, jelikož lidská komunikace je jednou z nejkomplexnějších věcí.

[8. cv. – oprava] Návrh vlastního online kurzu

Nad rámec připomínek, jsem se snažil promyslet a přepracovat úkol týkající se návrhu vlastního online kurzu.

Z hodin a dalšího předmětu konkrétněji: Online vzdělávání: od designu k praxi (VIKMB61) mě nejvíce přišlo zajímavé využití Facebooku jako nástroje pro zprostředkování online kurzu.

V základu by se celý kurz stavěl na jednotlivých příspěvcích a následných diskuzí. Ty by byly obsaženy v konkrétní uzavřené skupině určeným studentům, kteří se do příslušného kurzu zapsali, případně o něj mají zájem. Toto rozhodnutí je především z toho důvodu, aby byla udržena soudržnost kurzu, protože je zde možnost, že pokud by byl kurz plně otevřen, tak by se naskytly problémy v rámci hodnocení, nepřehledných diskuzí a podobně.

I přes skutečnost, že kurz by byl uzavřený, tak by bylo potřebné v informacích skupiny, popřípadě v úvodním příspěvku uvést základní informace o kurzu. V mém případě by kurz obsahoval problematiku Malwaru a hrozeb – tedy důraz na online hrozby nejen softwarového rázu, ale také problematiky flamingu, kyberstalkingu a sociálního inženýrství.

Cíle kurzu  by byly následující:

  • Naučit se rozlišovat druhy hrozeb na internetu
  • Vyjmenovat základní dělení Malwaru
  • Naučit se úspěšně chránit svůj počítač a uzpůsobit své jednání na internetu pro předcházení hrozeb

Průchod kurzu:

  • Kurz by obsahoval 12 výukových bloků které by byly probírány v týdenní periodicitě
  • Hlavní náplní kurzu by byla diskuze mezi jednotlivými účastníky nad rámec jejich vypracovaných úkolů k danému týdennímu tématu
  • Účastníci kurzu by byli hodnoceni v rámci jejich odevzdaných úkolů a aktivitě v diskuzích

Jednotlivé týdenní témata by byla vytvořena v nástroji Prezi, kde by byly obsaženy ty nejzákladnější informace. Nad rámec těchto informací by byly vytvořeny audiopodcasty, popřípadě videopodcasty, kde by bylo toto téma rozšířeno o zajímavé odkazy, popřípadě názornými příklady pro lepší představení problematiky účastníkům.

Účastníci by pak měli tento příspěvek okomentovat s jednou myšlenkou, která je nejvíce zaujala, případě by mohli přidat svoji vlastní zkušenost s danou problematikou pro uvědomění ostatním.

Jak už  bylo zmíněno výše, tak účastníci by měli nad rámec získaných znalostí vypracovat úkol. Tyto úkoly by byly co nejvíce rozmanité. Od anotace jejich vyhledaného článku na zadané téma, tak představení novinek v tomto odvětví.

V závěru by proběhl webinář, kde by byla nutná účast všech účastníků – samozřejmě je v řešení i více termínů. V tomto webináři by formou kolokvia probíhala diskuze nad všemi jednotlivými tématy ze kterých by následně každý účastník dostal hodnocení od samotného tutora.